Görlitz

Historie synagog

Židé žili ve Zhořelci (něm. Görlitz) již od středověku. Po několika vyhnáních ve 13. století jim bylo na dalších několik století odepřeno právo se zde usazovat.1 S ohledem na novou teritoriální příslušnost Zhořelce k Prusku (od roku 1815) se zde od roku 1847 mohli Židé usazovat.2 V roce 1850 byla založena nová židovská obec.3 Od roku 1853 využívala jako synagogu budovu varieté ve dvoře hotelu "Weisses Ross", kterou přizpůsobila svým potřebám.4 V průběhu let se židovská obec rozrůstala, takže vzrůstala i potřeba po vlastní synagoze na vlastním pozemku. Obec proto získala pozemek na Otto-Müller-Strasse a v letech 1909–1911 zde postavila Novou synagogu. Autory projektu byli architekti William Lossow a Hans Max Kühne.5 Stará synagoga přestala být následně židovskou obcí využívána.

Po nástupu národních socialistů k moci byli židovští obyvatelé zatýkáni a diskriminováni a mnoho z nich emigrovalo. O Křišťálové noci v roce 1938 byla Nová synagoga zapálena. Díky zásahu hasičů se podařilo škody omezit a nosná konstrukce synagogy zůstala zachována.6 Stará synagoga, která od roku 1911 sloužila jako skladiště městského divadla, nebyla při listopadových pogromech poškozena.7

Po pronásledování v období národního socialismu ve Zhořelci nezůstalo téměř žádné židovské obyvatelstvo. V roce 1963 město Zhořelec koupilo budovu Nové synagogy.8 Od roku 1979 pořádala mládež akce k připomenutí pogromů z roku 1938; v této tradici pak v 80. letech 20. století pokračovala evangelická církev.9

Po roce 1989 ve Zhořelci vznikly iniciativy za otevření a zachování Nové synagogy. V letech 2013 až 2020 byla budova zajištěna a renovována.10 Nová synagoga byla znovu otevřena v roce 2021 pod názvem "Kulturforum Görlitzer Synagoge". Dnes je budova využívána především jako prostor pro pořádání akcí s možností současného využití i jako synagoga.11 Stará synagoga byla v roce 2012 získána do soukromého vlastnictví. Noví majitelé ji jako "Literaturhaus" (čes. Literární dům) částečně zpřístupnili veřejnosti a prezentují v ní její historii.12

  • [1] Srov. Otto, Roland: Geduldet und vertrieben – ein historischer Überblick bis 1847. Görlitz 1990, s. 7.
  • [2] Srov. tamtéž, s. 8/9.
  • [3] Srov. tamtéž, s. 10.
  • [4] Srov. Coburger, Antje: Die alte Synagoge. Görlitz; Zittau 2003, s. 27.
  • [5] Srov. Roland, Otto: Im Zentrum der Oberlausitzer Juden – Görlitz. Bautzen 1998, s. 114.
  • [6] Srov. tamtéž, s. 125.
  • [7] Srov. Coburger 2003 (viz poznámka 4), s. 32.
  • [8] Srov. Heidrich, Steffen: Neubeginn und Restitutionsfragen 1945–1963. Berlin; Leipzig 2021, s. 131.
  • [9] Srov. Klei, Alexandra: Die Synagoge in Görlitz nach 1945. Berlin; Leipzig 2021, s. 144.
  • [10] Srov. Jacobowitz, Alex: Die neue Görlitzer Synagoge. Berlin; Leipzig 2021, s. 17.
  • [11] Srov. Görlitzer Kulturservicegesellschaft mbH: Kulturforum Görlitzer Synagoge. Online (28.04.2023).
  • [12] Srov. Michel, Rainer: Literaturhaus Alte Synagoge. Online (28.04.2023).
  • Prameny »

Znázornění synagog

Stará synagoga se na pohlednicích nevyskytuje ani jako samostatný motiv, ani v perspektivách. Vzhledem k jejímu umístění v zadním dvoře a zahloubené fasádě ji nelze z přilehlé ulice Langenstrasse zachytit.

Nová synagoga je na jedné pohlednici zachycena jako samostatný motiv. Naopak na panoramatických pohlednicích města Zhořelce není vidět. Tyto pohledy byly zpravidla pořizovány od severu se zaměřením na farní kostel svatého Petra a Pavla a řeku Nisu. Nová synagoga se stavebně nacházela daleko za farním kostelem. Kromě toho byla také obklopena různými dalšími většími budovami, takže byla solitérní a sotva viditelná. Výjimkou je, tehdy stejně jako dnes, pohled od východu ze směru od městského parku, jenž je zachycen na jednom motivu.