Dresden

Historie synagog

Již ve středověku měly Drážďany židovské městské obyvatelstvo. V souvislosti s morovou epidemií v letech 1348/49 došlo ke krutým antisemitským pogromům.1 Následně bylo židovské obyvatelstvo několikrát vyhnáno, až mu nakonec bylo právo usadit se odepřeno trvale.2 Teprve od roku 1772 byli Židé v Drážďanech opět tolerováni, i když s výrazně omezenými základními právy. V průběhu 19. století postupně došlo k jejich občanskému zrovnoprávnění.3 Pro stavbu své synagogy získala v roce 1837 židovská obec po složitých jednáních pozemek zahrady v centru města. Pozemek sousedil s tehdejším přístavištěm Gondelhafen a s vojenským stavebním dvorem.4 V letech 1838-1840 zde byla postavena synagoga podle plánů Gottfrieda Sempera.5 V následujících desetiletích se komunita rozrůstala.

Po nástupu národních socialistů k moci byli Židé zatýkáni a diskriminováni, mnoho z nich emigrovalo. Synagoga byla zapálena během Křišťálové noci v roce 1938. Budova zcela vyhořela a její trosky byly v listopadu 1938 zbořeny.6 Bombardování Drážďan v únoru 1945 z velké části zničilo i okolí bývalé synagogy.

Pronásledováním v období národního socialismu byla židovská komunita drasticky zredukována. V roce 1950 byla bývalá smuteční síň na židovském hřbitově na Fiedlerstrasse přestavěna na synagogu a jako taková byla využívána.7 V následujících desetiletích se židovská obec nadále zmenšovala. V roce 1975 byla v bezprostřední blízkosti místa, kde stála bývalá synagoga zničená v roce 1938, postaven památník.8

Po politických změnách v roce 1989 se židovská komunita rozrostla o lidi ze zemí z bývalého Sovětského svazu. Současně vznikaly iniciativy za zprostředkování židovské minulosti a za výstavbu synagogy. V roce 1997 byla vypsána architektonická soutěž na novou budovu synagogy na jejím původním místě v centru města. Realizován byl návrh architektonického studia Wandel, Hoefer, Lorch + Hirsch a v roce 2001 byla nová synagoga vysvěcena.9

3. září 2023 otevřela Židovská obec Drážďany synagogu Dresden-Neustadt.10

  • [1] Srov. Hatikva e.V. (ed.):  Spurensuche. Juden in Dresden. Ein Begleiter durch die Stadt. Hamburg 1996 , s. 11.
  • [2] Srov. tamtéž, s. 11.
  • [3] Srov. Lässig, Simone: Jüdischer Alltag zwischen Wandel und Beharrung. Zur kulturellen und religiösen Praxis einer „verspäteten“ Gemeinde in der Frühphase der Emanzipation. Dresden 2001 , s. 57–58.
  • [4] Srov.  Laudel, Heidrun: Der Bau der Synagoge in Dresden (1838–1840) – ein Werk Gottfried Sempers. Dresden 2001, s. 22.
  • [5] Srov. tamtéž, s. 20.
  • [6] Srov. Ristau, Daniel: Bruch/Stücke. Die Novemberpogrome in Sachsen 1938. Leipzig 2018, s. 75.
  • [7] Srov. tamtéž, s. 118.
  • [8] Srov. Hatikva e.V. 1996 (viz poznámka 1), s. 35.
  • [9] Srov. Freundeskreis Neue Synagoge e.V.: Zur Architektur der Neuen Synagoge zu Dresden. Online (05.05.2023).
  • [10] Srov. Jüdische Kultusgemeinde Dresden: Veranstaltungskalender. Online (03.09.2023).
  • Prameny »

Znázornění synagog

Existuje několik pohlednic se starou synagogou jako samostatným motivem. Byly pořízeny z jihozápadní, nebo severozápadní strany. Vzhledem k husté zástavbě v okolí synagogy bylo velmi komplikované vytvořit záběry se solitérní stavbou.

Na pohlednicích s panoramatickým pohledem na Drážďany se stará synagoga téměř nevyskytuje. Tyto byly obvykle pořizovány od severozápadu s fokusem na Brühlovu terasu, a proto na nich synagoga není vidět. Vedle tohoto "klasického pohledu" na Drážďany existují také motivy ze severu a východu, které teoreticky umožňovaly synagogu vyobrazit. Ve skutečnosti však ani na těchto pohlednicích není synagoga zachycena, a to z důvodu jejího okrajového umístění a přímé konkurence s budovami na Brühlově terase, které se nacházejí výše a jsou uspořádány do řady. Z čistě obrazového hlediska by volba motivu ve prospěch synagogy nedávala smysl, neboť by tím bylo oříznuto několik dalších budov na Starém Městě, avšak stará synagoga by vzhledem ke svému umístění a začlenění stále byla sotva viditelná. Výjimkou je pohled z nábřeží Königsufer na Staré Město, přičemž i zde je stará synagoga sotva patrná. V případě nové synagogy by tato perspektiva byla dnes významná, protože nová budova je díky svému uspořádání a změnám v okolní zástavbě velmi dobře viditelná. V současné době je k dispozici pouze jediný samostatný motiv Nové synagogy.

V případě pohlednice se sochou "Bewegte Elbe" bylo pozadí vyretušováno. Stará synagoga by ve skutečnosti měla být v této perspektivě vidět za sochou.

Také v Drážďanech obrazové motivy pohlednic někdy neodpovídají skutečné urbanistické situaci v době jejich odeslání. Tento nesoulad se týká některých pohlednic s pohledem od nábřeží Königsufer, které byly odeslány v časovém okně mezi lety 1938 a 1945, kdy na nich zobrazená synagoga již byla zničena.