Obrazy se vracejí: Děčín

V Děčíně¹ bylo židovské obyvatelstvo usídleno až do roku 1537, následně byli Židé z města vykázáni a bylo jim odebráno právo usazování.² K novému osídlení došlo až v roce 1848, kdy bylo židovskému obyvatelstvu povoleno se ve městě usazovat.³ Následná industrializace a napojení na železniční síť s hraničním nádražím na trati Berlín–Praha, vedly k výraznému růstu města Děčín a sousedních Podmokel⁴, které později srostly do jednoho města. V roce 1887 byla v Podmoklech založena první židovská obec, která nejprve provizorně využívala různé nemovitosti.⁵ S růstem počtu členů obce rostla i potřeba synagogy.⁶ Židovská obec získala na začátku 20. století od německého sportovního spolku Deutscher Turnverein pozemek se sportovní halou, na němž byla v letech 1905 až 1907 postavena synagoga.⁷

Po okupaci českého pohraničí německým wehrmachtem v roce 1938 byla synagoga během Křišťálové noci zachráněna díky intervenci místních aktérů,⁸ kteří argumentovali ohrožením okolní zástavby v případě požáru a potenciálními možnostmi využití stavby. Ze synagogy byly posléze odstraněny náboženské symboly a následně sloužila wehrmachtu a Hitlerjugend jako skladiště a dílna.⁹

Pronásledování v období nacionálního socialismu během druhé světové války vedlo takřka k zániku zdejší židovské obce.¹⁰ Do jaké míry byla synagoga v poválečných letech židovskou obcí využívána, není známo.¹¹ Od roku 1967 byla budova využívána jako okresní archiv. V roce 1987 židovská obec prodala budovu synagogy městu Děčín.¹²

Po roce 1989 se židovská obec nově zformovala. V roce 1993 jí město Děčín nabídlo synagogu k užívání a v roce 1994 došlo ke zpětnému převedení budovy do majetku židovské obce. Od roku 1997 probíhala náročná rekonstrukce synagogy.¹³ Dnes je využívána děčínskou židovskou obcí a je veřejně přístupná.

K dispozici je jen málo pohlednic, na nichž by synagoga figurovala jako samostatný motiv. Většina záběrů byla pořízena od západu.

Na pohlednicích s celkovým pohledem na město Děčín se synagoga nevyskytuje, hlavní důraz je na nich kladen na budovu zámku na protilehlém břehu Labe. V případě znázornění s městskou zástavbou na obou březích řeky není synagoga vzhledem ke své poloze viditelná. Synagoga se nejčastěji objevuje na panoramatech městské části Podmokly¹ pořízených ze svahu Popovického vrchu², tato znázornění jsou však velmi malá a sotva viditelná. Výrazná nebo mnohem viditelnější by byla v pohledech od Thunovské kaple³ a z dnešní ulice Předmostí, tj. z oblasti mezi nádražím a řekou Labe. V obou našich příkladech se však jedná pouze o motivy, které vznikly před dokončením synagogy v roce 1907. Dnes je synagoga v obou perspektivách sotva viditelná nebo už vůbec ne, a to v důsledku velkých urbanistických změn ve 20. století. Této okolnosti nahrává skutečnost, že je jen průměrné velikosti a navíc umístěná ve svahu. Budova synagogy se tedy silně přizpůsobuje svému okolí a je omezena svými rozměry.

Výjimečné vyobrazení synagogy je z pohledu od dnešní ulice E. Destinové⁵, odkud je dodnes dobře viditelná.