Historie synagogy
V Děčíně1 bylo židovské obyvatelstvo usídleno až do roku 1537, následně byli Židé z města vykázáni a bylo jim odebráno právo usazování.2 K novému osídlení došlo až v roce 1848, kdy bylo židovskému obyvatelstvu povoleno se ve městě usazovat.3 Následná industrializace a napojení na železniční síť s hraničním nádražím na trati Berlín–Praha, vedly k výraznému růstu města Děčín a sousedních Podmokel4, které později srostly do jednoho města. V roce 1887 byla v Podmoklech založena první židovská obec, která nejprve provizorně využívala různé nemovitosti.5 S růstem počtu členů obce rostla i potřeba synagogy.6 Židovská obec získala na začátku 20. století od německého sportovního spolku Deutscher Turnverein pozemek se sportovní halou, na němž byla v letech 1905 až 1907 postavena synagoga.7
Po okupaci českého pohraničí německým wehrmachtem v roce 1938 byla synagoga během Křišťálové noci zachráněna díky intervenci místních aktérů,8 kteří argumentovali ohrožením okolní zástavby v případě požáru a potenciálními možnostmi využití stavby. Ze synagogy byly posléze odstraněny náboženské symboly a následně sloužila wehrmachtu a Hitlerjugend jako skladiště a dílna.9
Pronásledování v období nacionálního socialismu během druhé světové války vedlo takřka k zániku zdejší židovské obce.10 Do jaké míry byla synagoga v poválečných letech židovskou obcí využívána, není známo.11 Od roku 1967 byla budova využívána jako okresní archiv. V roce 1987 židovská obec prodala budovu synagogy městu Děčín.12
Po roce 1989 se židovská obec nově zformovala. V roce 1993 jí město Děčín nabídlo synagogu k užívání a v roce 1994 došlo ke zpětnému převedení budovy do majetku židovské obce. Od roku 1997 probíhala náročná rekonstrukce synagogy.13 Dnes je využívána děčínskou židovskou obcí a je veřejně přístupná.
- [1] Tetschen, německé označení do roku 1942, Tetschen-Bodenbach, německé označení v letech 1942–1945.
- [2] Srov. Klímová, Helena – Matušíková, Lenka: Die demografische Entwicklung jüdischen Lebens in ausgewählten Gemeinden der Böhmischen Länder. München 2020, s. 383.
- [3] Srov. Kieval, Hillel J.: Ungleiche Mobilität. Die Juden, der Staat und die Gesellschaft in einer Zeit voller Wiedersprüche. München 2020, 1790–1860. München 2020, s. 121.
- [4] Bodenbach, německé označení do roku 1945, dnes součást Děčína.
- [5] Srov. Židovská obec v Děčíně: Historie synagogy. Online (28.11.2023).
- [6] Srov. Klímová – Matušíková 2020 (viz poznámka 3), s. 383.
- [7] Židovská obec Děčín: Historie synagogy (viz poznámka 5).
- [8] Srov. Lakomá, Markéta – Vrabcová, Věra – Zemanová, Marcela: Děčín und Umgebung. Děčín 2022, s. 53.
- [9] Srov. tamtéž.
- [10] Srov. Klímová – Matušíková 2020 (viz poznámka 3), s. 383.
- [11] Srov. Lakomá a kol. 2022 (viz poznámka 8), s. 53.
- [12] Srov. tamtéž.
- [13] Srov. tamtéž.
- Prameny »
Znázornění synagogy
K dispozici je jen málo pohlednic, na nichž by synagoga figurovala jako samostatný motiv. Většina záběrů byla pořízena od západu.
Na pohlednicích s celkovým pohledem na město Děčín se synagoga nevyskytuje, hlavní důraz je na nich kladen na budovu zámku na protilehlém břehu Labe. V případě znázornění s městskou zástavbou na obou březích řeky není synagoga vzhledem ke své poloze viditelná. Synagoga se nejčastěji objevuje na panoramatech městské části Podmokly1 pořízených ze svahu Popovického vrchu2, tato znázornění jsou však velmi malá a sotva viditelná. Výrazná nebo mnohem viditelnější by byla v pohledech od Thunovské kaple3 a z dnešní ulice Předmostí, tj. z oblasti mezi nádražím a řekou Labe. V obou našich příkladech se však jedná pouze o motivy, které vznikly před dokončením synagogy v roce 1907. Dnes je synagoga v obou perspektivách sotva viditelná nebo už vůbec ne, a to v důsledku velkých urbanistických změn ve 20. století. Této okolnosti nahrává skutečnost, že je jen průměrné velikosti a navíc umístěná ve svahu. Budova synagogy se tedy silně přizpůsobuje svému okolí a je omezena svými rozměry.
Výjimečné vyobrazení synagogy je z pohledu od dnešní ulice E. Destinové5, odkud je dodnes dobře viditelná.
- [1] Bodenbach, německé označení v letech 1945.
- [2] Pfaffenberg, německé označení lokality do roku 1945.
- [3] Johanneskapelle, Thunsche Grabkapelle, německá označení do roku 1945.
- [4] Rosawitz, německé označení lokality do roku 1945.
- [5] Weiher, německé označení lokality do roku 1945.
- Prameny »